Pátek, 13. září 2013

Po snídani jsme se všichni sešli v konferenční místnosti Lázní Lednice k další společné aktivitě. Rozdělili jsme se do několika mezinárodních skupinek. Na základě znalostí získaných v průběhu projektu každá skupinka vytvořila vlastní návrh akčního plánu s radami a doporučeními, jak zlepšit život lidem s postižením v jejich vlastní komunitě. Jednotlivé skupiny pak prezentovaly své návrhy před ostatními a také společně diskutovaly na dané téma.

Během pátečního dopoledne nás přijela natočit i Česká televize. Na reportáž z našeho projektu se můžete podívat zde. 

Po obědě jsme se vydali na výlet do Lednicko-Valtického areálu. Po prohlídce zámku Lednice jsme se přes park vydali k minaretu. Většina z nás sebrala odvahu a vydala se vstříc takřka nekonečnému schodišti. Odměnou nám byl krásný výhled do krajiny. Na zpáteční cestě jsme se svezli loďkou z nedalekého přístaviště. 

Poslední společný večer na nás čekala Goodbye party. Nejprve všichni účastníci odhalili svého „secret frienda,“ který jim po celou dobu projektu potají pomáhal nebo obdarovával drobnými pozornostmi, také byly zjištěni všichni přeživší hry s názvem Mafia. Zbytek večera jsme se věnovali loučení a domlouvání vzájemných návštěv.

Friday, 13 September 2013

After the breakfast we met in the conference room to start another common activity. We split into several international groups. On the basis of new knowledge, each group created their own action plans for implementing the knowledge gained during this project in the participants' communities. Each group has created its own draft of their action plan with advice, recommendations and guideliness on how to improve the lives of people with disabilities. The Czech National television came to film a news report about our project and you can watch it here. 

After the lunch we went for a trip to Lednice-Valtice. After the visit of the Lednice chateau we went through the park to the minaret. Most of us were brave enough to try to climb almost endless stairs. As a reward we got a nice view of the landscape. On the way back we took a boat from a nearby harbor.

The night before we parted, we were throwing our Goodbye party. First, each participant revealed their “secret friend” who had helped them during the project secretly or had given them small gifts, were also detected all surviving game called Mafia The rest of the evening was spent saying goodbye and arranging mutual visits.

Čtvrtek, 12. září 2013

"Den ticha"

Hluchota a částečné vady sluchu byly posledním článkem zapadajícím do série jednotlivých postižení. Tento den byl veden profesionálními externími trenéry se spoustou zkušeností. První aktivita nás přímo uvedla do problémů neslyšících. Naším úkolem bylo rozdělit se do skupin bez použití slov, pouze za použití pantomimy. Každý dostal papírek s jedním slovem, které měl předvádět, pohybovat se po místnosti a hledat další členy jeho skupiny. Tato úvodní aktivita nám ukázala, jak je opravdu těžké domluvit se s někým beze slov.

Další aktivita byla velice zajímavá, alespoň z mého pohledu. Každý z účastníků dostal na čelo nálepku. Všechny byly bílé, jen jedna byla šedá. Naším úkolem bylo opět rozdělení se do skupin, beze slov. Bezradně jsme chodili vedle sebe, koukali na sebe a snažili jsme se nějakým způsobem rozdělit. Co myslíte, že se stalo s člověkem, který měl na čele jako jediný nálepku šedou? Zůstal sám, nebo ho skupina přijala mezi sebe? V našem případě zůstal sám. Což bylo špatné řešení. Následně jsme si uvědomili, že ať už je člověk odlišný jakýmkoliv způsobem od ostatních – postižením, barvou pleti, názory – nemůžeme ho nechat samotného a vyloučit ho ze společnosti. Každý člověk může přispět svým pohledem na věc a není správné odlišné lidi zavrhnout. Správné je tyto lidí integrovat do společnosti a přijmout je mezi sebe.

Další částí dne byla interaktivní prezentace základních informací o hluchotě, neslyšících lidech a řešení jejich problému. Dozvěděli jsme se například i o kochleárních implantátech, které umožní slyšet neslyšícím lidem. Shlédli jsme videa dětí či mladistvých, kterým byl ten implantát vložen, a byli jsme svědky jejich prvních reakcí, kdy poprvé v životě slyšeli. Tato videa byla velice autentická a pro všechny účastníky byla silným emotivním zážitkem. Dále jsme probírali jednotlivé způsoby komunikace těchto lidí. Hrou jsme se naučili jednotlivé věty či slova pomocí znakové řeči a prstové písmenkové abecedy. Zajímavé bylo zjištění, že znaková řeč i prstová abeceda se liší u jednotlivých národů.

Nakonec jsme si vyzkoušeli hluchotu v praxi. Nejprve částečnou, kdy jsme byli na několik hodin „hluší“ na jedno ucho. A nakonec i hluchotu úplnou, kdy jsme simulovali „hluchotu“ na obě uši a snažili jsme se ve dvojici dorozumět. Ať již znakovou řečí, prstovou abecedou či odezíráním ze rtů.

U oběda jsme měli zacpané jedno ucho, abychom poznali jaké to je být nedoslýchavý. Proto jsme se rozhodli mít večeři poslepu, což vedlo ke spoustě zábavy a komických situací, ale hlavně ke zvýšení empatie se zrakově postiženými lidmi.

Čtvrteční den byl ukončen Nocí předsudků. Každý národ si vylosoval národ jiný, na který měl za úkol připravit si krátkou divadelní scénku, které měla reflektovat předsudky vůči tomuto národu, jeho myšlení a celkové působení. Musím říct, že kulturní rozdíly mezi národy jsou opravdu velké a bylo zajímavé sledovat tyto divadelní scénky. Užili jsme si u nich spoustu zábavy! 

Thursday, 12 September 2013

"Day of silence"

Deafness and partial hearing loss was the last part belonging to the series of disabilities we were dealing with. This day was lead by professional external trainers with a lot of experience in this area. The very first activity represented the real problems of deaf people. Our task was to make groups without using words, using only pantomime. Each of us got the paper with one word he or she was supposed to pantomime. We were moving around the room and we were looking for other members of our group. This introductory activity showed us how difficult it is to communicate with someone without words. The next activity was really interesting, at least from my point of view. Every participant got a sticker on his forehead. All the stickers were white but one was grey. Our task was the division into groups again, again without words. We were helplessly going around the room, we were looking at each other and we tried to make the groups somehow. What do you think happened with the man who was wearing the only grey label? Was he alone? Or did the group accept him into the team? In our case, this man stayed alone. This was the bad solution. Consequently, we have realized that when the person is different from the others – by disabilities, the color of skin, opinions – we cannot leave him alone and exclude him from the society. Everybody can contribute with his opinions on something and it is not right to reject these “different” people. The right thing is to integrate these people and take them into our community.

The next part of day was the interactive presentation about basic information about deafness, deaf people and solutions of their problem. We have learnt, for example, about cochlear implants that allow deaf people to hear. We saw several videos about children or adolescent who have had the implant inserted and we witnessed their first reactions when they heard something for the first time in their lives. These videos were really authentic and for all the participants it was really a strong emotional experience. We also discussed the individual ways of communication for deaf people. We have learnt individual words and sentences in sign language or finger alphabet by game. The interesting fact was that the sign language and finger alphabet are different for different nations.

Finally, we tried deafness in practice. Firstly, the partial deafness, when we were “deaf” for one ear for several hours and later the complete deafness when we simulated being “deaf” and tried to communication with each other in pairs; whether by using sign language, finger alphabet or reading lips.

As we tried what it was like to be hard of hearing during lunch, we wanted to give it a go at what it is like to be visually impaired during dinner. It was a lot of fun but above all, it gave us a valuable insight into the daily difficulties that the visually impaired people have to battle throughout their lives and thus has given us a huge amount of empathy with the blind.

Thursday was ended by the Night of Prejudices. Each nation picked one of other nations and the task was to prepare short theatrical scene which should reflect prejudices against this nation, its way of thinking and the overall functioning of the nationality. I have to say that cultural differences between nations are really big and it was interesting to see these theatre scenes. We had really a lot of fun during this activity!

Středa, 11. září 2013
"Den v Brně"

Po rychlé snídani jsme se vydali na autobus do Břeclavi, kde jsme v mžiku přestoupili na vlak směr Brno, které bylo cílem našeho celodenního výletu. Po krátkém přepočítání a vyhledání nejbližších směnáren jsme zamířili na vrch Petrov a zejména pak do Katedrály svatého Petra a Pavla, kde měl každý dostatek času obdivovat tuto barokní dominantu Brna. Poté jsme se přesunuli přes náměstí Zelný trh, na kterém nás zaujaly právě probíhající trhy, na Náměstí Svobody do brněnské krajské radnice. Zde nás přivítali pan Parolek a paní Beranová, krajští radní Jihomoravského kraje, kteří nám předali propagační materiály JMK. Jako poděkování za jeho vstřícnost jsme jim předali tričko a hrnek s logem projektu. Velice milým zpestřením byla návštěva střechy sídla Jihomoravského kraje, kde mohli všichni obdivovat výhled na Brno, a především pak na hrad Špilberk. 

Vrchol našeho výletu však měl teprve přijít. Tím bylo předvedení výcviku slepeckých psů a stručné popsání toho, co vše tato činnost obnáší. Na toto téma se rozvinula velmi zajímavá diskuze s Lenkou Pláteníkovou z občanského sdružení Vodící pes, která nám vše vysvětlovala a předváděla. I přes zajímavost toho tématu jsme byli přece jenom unaveni, a proto nastala chvíle pro tak vytoužený volný čas, který mohl každý strávit naprosto podle své chuti. Někteří účastnící se rozhodli pro návštěvu dalších památek , kterých Brno skýtá bezpočet. Jiní naopak zamířili objevovat jinou tradiční část české kultury, a tím byla pivnice. Výlet do Brna jsme pak zakončili večeří, a to přímo tradičním jídlem, svíčkovou s houskovým knedlíkem. Ta byla pro mnohé opravdu překvapením, a ještě dlouho se divili kombinací chutí. Nakonec nás už čekal jen návrat zpět do Lednice a spánek po dlouhém dni.

Wednesday, 11 September 2013
"Day in Brno"

After quick breakfast we went to catch the bus to Břeclav where we transferred to the train to Brno, which was our destination of our all-day trip. After a brief recount and search for nearest currency exchange we headed to the hill Petrov especially Cathedral of Saints Peter and Paul where everyone had plenty of time to admire this baroque prominent of Brno. Then we moved through Zelný trh square in which impressed us ongoing vegetable and fruit market, to the Freedom Square in town hall of Southmoravian region. Here we were welcomed by Mr. Parolek and Ms. Beranová, Councillors of Southmoravian region, who gave us promotional materials. As a thanks for their hospitality we gave them t-shirts and mugs of our project. Nice highlight of the visit was beautiful view from the roof of city hall, where everyone could admire the view of Brno, and especially the Špilberk castle. 

However, the top of our trip was yet to come. That was a demonstration of training guide dogs and a brief description of what this activity involves. On this topic has developed a very interesting discussion with Lenka Pláteníková from the civic association Vodící pes, who showed and explained us everything. Despite the interestingness of this topic, we were quite exhausted, therefore it was time for so desired free-time, which could everyone spend according to your taste. Some participants decided to visit more sights, which Brno offers countless. Others, headed to discover another part of Czech culture, pubbing. We finished trip to Brno with dinner and it was really traditional meal Svíčková (marinated beef sirloin). It was to many real surprise and for a long time they marveled about combinations of flavors. Finally, we had only a way back to lednice and  sleep after a long day.

Úterý, 10. září 2013

"Den sociálního vyloučení"

Tento den začal poněkud oficiálně přijetím na lednické radnici. Starosta Lednice, pan Libor Kabát nás přivítal v Lednicko-Valtickém areálu a obdaroval nás taškou se suvenýry.

Po včerejším interkulturním večeru nás byla většina „společensky unavená“; řádnému probuzení spolehlivě posloužil energizer v podobě maorského válečného tance Haka. Další aktivita s názvem Krok vpřed nás už naladila na dnešní téma sociálního vyloučení. Každý jsme dostali kartičku s rolí, která reprezentovala určitou společenskou vrstvu – např. dcera ředitele banky studující na univerzitě, nezaměstnaný učitel v cizí zemi, jejímž jazykem nemluví plynule, mladá lesbička apod. Poté byla přečtena řada situací nebo tvrzení. Všichni jsme začínali na stejné startovní čáře a měli jsme udělat jeden krok vpřed pokaždé, když jsme s daným tvrzením souhlasili. Na konci tedy bylo všem jasně patrné, jak je naše společnost nerovná. Nejzajímavější ovšem bylo poslechnout si osobní zkušenosti samotných účastníků se sociálním vyloučením.

Odpoledne jsme jeli do Břeclavi na exkurzi do sdružení IQ Roma servis. Vedoucí místní pobočky nás seznámila s mnoha zajímavými fakty o životě Romů v České republice, řekla nám, jaké jsou největší problémy, se kterými se čeští Romové potýkají a co dělá IQ Roma servis pro to, aby zlepšil jejich situaci. Poté jsme vyrazili do ulic Břeclavi, abychom se dozvěděli, jaký vztah mají k Romům obyvatelé Břeclavi.

Abychom si odpočinuli po náročném dni, šli jsme si večer zahrát bowling.

Tuesday, 10^th September 2013

"Day of Social Exclusion"

This day started quite officially by a reception at the Lednice town hall. The mayor of Lednice, Mr. Libor Kabát welcomed us in the Lednice-Valtice area and gave us also some souvenirs.

After yesterday intercultural night most of us needed to wake up properly so the Haka-dance energizer did its job. 

The next activity, a game One step forward, introduced us into today’s topic which was social exclusion. Each one of us was given a card with a character representing a various groups of people in society – e.g. a daughter of a bank manager who studies university, an unemployed teacher in a foreign country who don’t speak its language fluently, a young lesbian girl etc.. Then we listened to a series of situations. Starting at the same line we should do one step forward each time we could agree with the situation so at the end everybody could see how our society is unequal. The most interesting was a subsequent discussion when some of participants shared their own experiences with social exclusion.

At the afternoon we went to Břeclav for an excursion into the IQ Roma servis institution. The branch manager told us many interesting things about how Roma people live in the Czech Republic, what the main problems they encounter are and what IQ Roma servis does to improve their situation. Afterwards we did a small questionnaire among citizens of Břeclav about their relationship to and perceptions of Roma people.

To relax after a demanding day, we visited the bowling at the evening where we all had a great time.

Pondělí, 9. září 2013

Tento den byl pojmenován trefně "Slepota", protože to bylo přesně to, co jsme část dne zažívali. Ačkoliv se účastníci probudili do deštivého dne, hned ráno je čekalo milé překvapení ve formě změny pracovní místnosti z konferenční místnosti na Lázních Lednice do prostorné tělocvičny Základní školy Lednice.
Na místo před účastníky dorazili experti z Centra Aplikovaných Pohybových Aktivit (APA) z katedry tělesné kultury z univerzity Palackého v Olomouci (http://apa.upol.cz/). Experti Martin Kučera a Mgr. Radka Bartoňová dovezli spoustu skvělých pomůcek, mmj. osm sportovních vozíků, tandemové kolo či handbike.
Začali jsme ale pozvolna. Nejprve jsem si slepotu "osahali" ve dvojicích, kdy jeden vidoucí druhého "nevidomého" vedl, předcvičoval mu, vedl ho přes překážkovou dráhu, házel jeden druhému balon (s rolničkou uvnitř), a pak se ve dvojici prohodili. 

Díky skvělému rozložení tělocvičny, která je rozdělena na dvě oddělené, ale sousedící poloviny, jsme účastníky rozdělili na dvě skupiny, přičemž jedna šla hrát rugby na sportovních vozíčcích a druhá šla hrát goal-ball do druhé tělocvičny. 

Goal-ball je hra pro nevidomé, ve které se dva týmy po třech hráčích strefují balonem (s rolničkou uprostřed) do branky protihráče. Jeden z účastníků projektu See New Possibility in Disability, estonský účastník Gerth, je slepý od narození a tak se část dopoledne věnovala otázkám a odpovědím o životě se zrakovým postižením.

Odpoledne jsme se věnovali v první části paralympijským hrám a důležitosti inkluze tělesně a zrakově postižených do všech složek aktivního života společnosti. Ve druhé části odpoledne nám počasí přálo a tak jsme vyzkoušeli tandemové kolo, handbike, jízdu na vozíčku na škáře, silnici i po trávě, či kombinace tělesného a zrakového postižení, kdy člověk na vozíčku vedl nevidomého s hůlkou.

V poslední části odpoledne pak účastníci byli rozděleni týmů, ve kterých měli za úkol sami vymyslet aktivitu, do které by začlenili člověka na vozíčku a zrakově postiženého. Skupinky se nám nad tímto tvrdým oříškem sice trochu zapotili, ale stálo to za to.

Po tomto náročném dni nás čekal osvěžující mezinárodní večer, kde šest národů prezentovalo své národní pochutiny, dobrůtky, speciality a kuriozity ze svých zemí. Jako vždy, mezinárodní večer byl nezapomenutelným zážitkem ve všech směrech.

Monday, 8 September 2013

This day was aptly named "Blidness" as it was exactly what our participants were experiencing for a considerable part of the day. Even though we all woke up into a gloomy rainy day, a pleasant surprise awaited in the form of a spacious gym that was our playground for the day.
This day was led under the expert supervision of two experts from the Center of Adapted Physical Activity from Palackého university in Olomouc (http://apa.upol.cz/). Experts Martin Kučera and Mgr. Radka Bartoňová brought a number of fascinating toos, such as eight sport wheelchairs, tandem bike or a handbike. 
But we started slowly. As they say, you need to learn to walk before you learn to run. So we first tried what it is like to be deprived of our sight in pairs. One was sighted while the other was not. The sighted person led the blind-folded one, demostrated several physical activities that the blindfolded person would repeat, led them through a hurdle track or threw a ball (with bells inside) to and fro.

The gym was divided into two separate but adjacent halves thanks to which we were able to do two different activities at any one time. We divided the participants into two groups, one of which stayed in the first half of the gym and played wheelchair rugby and the other went to the other half and played goal-ball. Goal-ball is a game in which there are three players in each team. The aim of the game is to score a goal by rolling a ball (which contains bells in order to be located by its sound) into the oponents' goal.

One of our participants, an Estonian boy Gerth, is blind and it was very educational and insightful to listen to Gerth's experiences and ask him questions that only a visually impaired person can really answer.  

After lunch we focused on the importance of social inclusion of visually impaired and physically disabled into the society and active life. We watched and discussed paralympic games which was very emotional and even tears were shed how overwhelmed some of us were by the amount of emphathy we felt with the visually impaired and physically disabled.

The day brightened up in the afternoon and we were able to enjoy the fresh air by tandem-bike cycling, experience the speed of a handbike or try what it is like to be in a wheelchair and lead a blid(folded) person. 

In the last part of the afternoon, the participants were divided into teams and were asked to come up with a game/activity which would implement both a visually impaired person as well as a wheelchair user. It was tough nut to crack but the participants battled it fiercely and succeeded.

In the evening we had a refreshing Intercultural evening where we indulged in the specialities, delicacies, nibbles and drinks from six European nations. It was a delightful event that will long be remembered.

Neděle 8. září 2013


Velké očekávání se neslo vzduchem, proto jsme náš pracovní den zahájili aktivitou "Fears, Expectations, Wishes", abychom zjistili, co vlastně samotní účastníci očekávájí a z čeho mají strach.Počasí nám přálo a proto jsme se k seznamovacím aktivitám přesunuli ven. Po několika hrách k zapamatování všech jmen, měli účastníci možnost projevit svého tvořivého ducha a vytvořit si vlastní placku se jménem. Toto se nám osvědčilo již při předchozím projektu. Účastníci sami si hlídali, kdo placku nosí a kdo ne. Díky tomu bylo i daleko snažší zapamatovat si jména všech účastníků.
Velmi oblíbenou aktivitou se stalo "First Impression". Všichni účastníci si nalepí na záda papír a navzájem si na něj napíší první dojem, který k sobě měli. Zajímavou částí pak je "last impression", kdy se to stejné opakuje na konci projektu a všichni tak mohou porovnat, jak se napsané vzkazy liší nebo shodují.
Důležité také je, nastavit si hned na začátku všechna pravidla. V této aktivitě dáváme účastníkům svobodu projevu. Sami si ve skupinkách vytvořili pravidla, která chtějí během týdne respektovat. Nechybělo ani "be on time", což zvláště Italové bouřlivě komentovali. Naštěstí jsme jako zkušení organizátoři počítali s malou časovou rezervou ;)
Aby skupina dobře komunikovala a pracovala, je třeba vytvářet teamového ducha a prolamovat ledy. Začátky bývají složitější, ale zapojili jsme tyto aktivity během celého projektu a nakonec se nám sformovala velmi příjemná skupina mladých lidí.

Sunday, 8 September 2013

The great expectations filled the air and we started work day with activity "Fears, Expectations, Wishes" to find out what participants expect and what they fear.
The weather was pretty nice and we moved out to breathed fresh air and started our active day. After a few name games, participants had the opportunity to express their creative spirit and create their own badges with the names. We have already proved that activity in the previous project. Participants watched who wore a badge and who did not. Thanks to that, to remember names of all participants was easier.

A very popular activity was "First Impression". All participants put the piece of paper to their back and the others wrote the first impression of them. An interesting part of this activity is the "last impression" when we repeated the same activity at the end of the project and everybody could compare the differences or similarities.

It is also important to set all rules at the beginning. In that activity we gave a kind of freedom of expression to our participants. In the international groups they created rules what they wanted to respect during the week. They also added there "be on time", which was commented loudly especially by our lovely Italians. Fortunately, we counted with little time to spare as experienced organizers ;)

For good group cooperation we needed to create team spirit and break the ice around. The beginnings were difficult, but those activities were involved throughout the project and at the end we formed a very nice group of young people.

See New Possibility in Disability - project overview

On 30th June 2013 we found out that our project See New Possibility in Disability was granted funding and the extensive amount of work on this project was ready to begin.

This project welcomed 27 youths (and many experts) from six countries: CZ, Poland, Portugal, Romania, Estonia and Italy. This project introduced effective metods of helping people who are visually impaired, hard of hearing or 'socially disabled' (suffering from discrimination, racism, xenofobia). The aim of the project was to reduce the prejudice and fear that the able people have towards the disabled people and teach them effective methods of helping people with a disability as well as fighting discrimination, prejudice and xenofobia.

Summary of the project:

Our project named "See New Possibility in Disabillity" aimed at raising awareness of disabilities, both physical as well as social. During the six working days of our action 4.3. training course we introduced our participants to three main disabilities, namely: visual impairment, hard of hearing and discrimination as a social disability. During the project the participants gained first-hand insight into the lives of people with the particular disabilities and they learnt effective strategies of how to help them. This was realized by using the methods of non-formal education, improvizing the disabilities on ourselves (disabilities simulations) as well as by field work when our youths talked to the Roma youths about how they feel about their place in our society. The professional part of our training course was be secured by professionals in the field of the particular disability. After our project, the participants are now able to effectively help disabled people in many various life-situations.

Twenty-nine youths from six countries took part in our project, namely: the Czech Republic, Portugal, Romania, Estonia, Italy and Poland. All of the participating organizations aim at spreading awareness about disabilities and the means of fighting ignorance and fear that people have about the disabled or socially excluded. Each national team sent four participants.

This project has been funded with support from the European Commission. This publication [communication] reflects the views only of the author, and the Commission cannot be held responsible for any use which may be made of the information contained therein.

Project poster